Na co se ptáte?

Často pokládané otázky projektu použití technologie Pomalého Termického Rozkladu – PTR na pryžový, plastový a textilní granulát v lokalitě Hrbovice:

Co je cílem investorů?

Většina prvních reakcí v médiích a na webu vychází z nepřesných informací. Prvotní obavy a strach jsou pochopitelné, protože obavy vznikají především z neznalosti.

Investoři proto zvou zástupce státních orgánů, samosprávy, odborné a jiné veřejnosti k prohlédnutí technologie PTR u Ostravy:

  • O termínech návštěvy a zajištěném transportu na místo budete informováni prostřednictvím webu www.rosetinor.cz.
  • Pokud máte zájem o prezentaci, neváhejte si rezervovat místo ZDE.  Tato exkurze umožní vidět technologii PTR v měřítku 1:1 a posoudit jak opravdu vypadá a jak funguje. Dále bude pro zástupce dotčených obcí zorganizována prezentace a projednání záměru.
  • Budou poskytnuty všechny potřebné údaje státním orgánům a orgánům kraje k posouzení rizika a rozhodnutí. Chceme být otevření, protože jsme stoprocentně přesvědčeni, že technologie je špičková, zelená a je podstatně lepší než všechny spalovny.

Pro zajímavost: Investoři sami žijí v Ústí nad Labem a jeden z investorů má rodinný dům umístěný cca 800m vzdušnou čarou od plánovaného místa instalace technologie PTR. Kdyby technologie byla tak nebezpečná, jak se někteří domnívají, riskoval by zdraví sebe a své rodiny? Nechal by si postavit nebezpečné zařízení v blízkosti svého domu? To by nedávalo logiku.

Vznikne u Hrbovic Spalovna?

Především je nutno si říci co je to spalovna komunálního odpadu a jak dnes vypadá, jakou má dnes technologii a jak se liší od technologie PTR (Pomalého Termického Rozkladu). Spalovna na komunální a jiný odpad je dnes monstrózní zařízení využívající především fluidní spalování odpadu s palivy. Spalovna odpadu pro region (třeba Liberec) má dnes kapacitu 96.000 tun/ročně, pro Karvinsko měla mít 200.000 tun/ročně, investice stojí 0,75 – 4 mld. Kč podle velikosti a typu technologie. Spalovna spaluje za přístupu vzduchu při teplotě 1100-1300oC a vzniku velkého objemu emisí, kde hrozí produkce dioxinů a dalších nebezpečných látek a kde komíny potřebují být vybaveny špičkovou filtrací nebezpečných látek.

Ve srovnání s tím PTR technologie jako jedna jednotka na jeden 1MW spotřebuje jen 7000 tun odpadu ročně a dá se umístit na ploše 18×25 m. Sestavuje se v podstatě ze čtyř kontejnerů a stojí pouze 60 mil. Kč. V Hrbovicích mají stát pouze dvě jednotky, a to na ploše cca 1000m2, kde hala s technologií a manipulační zázemí má 3000m2 a výšku cca 7m. Technologie nic nespaluje, protože při náhřevu látek v palivovém článku není přítomen vzduch ani kyslík a teplota článku v cyklu se pohybuje mezi 130-480 oC, což je podstatně méně, než je třeba na vznik dioxinů a jiných nebezpečných emisí.

Jde tedy o zařízení, které pracuje na jiném principu než je spalovna (neprobíhá hoření), je asi 12x menší a levnější než spalovna. Také spotřebovává podstatně méně látek než spalovna a nepotřebuje dotace na provoz jako spalovna. Co se týče návozu surovin, projekt počítá pouze se dvěma kamiony surovin denně.

Proč má tedy být technologie PTR ekologická?

Pomalý termický rozklad zpracovává odpad (pryžový, plastový a textilní granulát) jako surovinu a přeměňuje je v energeticky hodnotná paliva (certifikované výrobky). Vznikne plyn na bázi metanu a dalších uhlovodíků, který pohání kogeneraci a vyrábí se z něj elektřina i teplo. Vzniká topný olej k prodeji o výhřevnosti až 42 GJ/t a uhlík o výhřevnosti 23 GJ/t .Tyto vzniklé produkty se budou z místa odvážet a prodávat. Stejně tak budou předmětem obchodu kovy z kordů, které zbudou ze zpracovaných pneumatik. Do technologie PTR tedy vstoupí odpad jako surovina a vzniknou z ní pouze produkty, které se z místa ze 100% odvezou! Je to ekologická likvidace odpadů.

Produkuje technologie emise?

Pro projekt v Hrbovicích se počítá s kogenerační jednotkou TEDOM, která je od českého výrobce a používá se v desítkách lokalit vč. Ústeckého kraje. V případě projektu v Hrbovicích jsou naplánovány kogenerace o kapacitě 2MW. U technologie PTR vzniká při procesu ze suroviny asi 15% plynu. Ten jde jen do zásobníků jako u bioplynové stanice a poté do kogenerační jednotky, kde se ve spalovacím motoru spaluje a vytváří elektřinu a teplo.  Takže technologie PTR nemá komín a neexistuje zde žádný jiný vývod, nežli ten z kogenerační jednotky. Protože v kogenerační jednotce běží podobný motor jako je spalovací motor nákladního automobilu, měří se emise na vývodu (výfuku), stejně jako u spalovacího motoru. Jedná se o stejný proces, jako když motor spaluje zemní plyn či bioplyn. Na tyto motory existují emisní limity a měření akreditovanou laboratoří ukázalo v plynech menší než limitní hodnoty NOx a CO. Tento zdroj emisí o kapacitě čtyř nákladních automobilů bude stále kontrolován, aby vyhověl platným limitům pro danou oblast. Pokud je lokalita blízko dálnice, kde se denně pohybují stovky nákladních automobilů, pak emise ze čtyř stacionárních motorů v kogeneracích jsou, jako jediný zdroj emisí ve srovnání s dálnicí, velmi malé.

Takže PTR jednotka sice nedělá emise, ale vzniklý plyn se spaluje v kogeneraci, takže se jedná o „zakuklenou“ spalovnu?

Je třeba si říci, jak pracuje kogenerace. Ta má spalovací motor podobný jako je v nákladním automobilu a dynamo, které na základě běhu motoru vytváří elektrický proud. Kogenerační stanice pracují v tisících kusů po celé Evropě. Pracují hlavně na zemní plyn, bioplyn a metan, ale i na jiné speciální plyny obsahující další uhlovodíky. Tyto jednotky pracují i v nemocnicích. Proti provozu kogenerací není námitek, pokud na výfuku produkují emise maximálně jako běžný spalovací motor. Tyto parametry jsou měřitelné a budeme je nechávat měřit velice přísně i v případě PTR technologie. Pokud má veřejnost problém s kogeneracemi a považuje je za spalovny, měly by se zastavit všechny kogenerační stanice v kraji. Pokud je spalovací motor v kogeneraci považován za „spalovnu“, pak nám, demagogicky vzato, jezdí po kraji tisíce spaloven, a tudíž by se měl zastavit provoz na všech místních komunikacích, protože je to mnohem škodlivější, než případná kogenerace v Hrbovicích.

Pak je zde ten desetimetrový komín. O co jde?

Jedná se prakticky o výfuk z kogenerace, tedy výfuk ze spalovacího motoru, kde budou příslušné úřady pravidelně měřit emise, zda vyhovují limitům. U Ostravy má výfuk, který je mimochodem ocelový, výšku 3m a je naprosto dostačující. Dle propočtů v projektu bude na množství emisí z motoru stačit výška vývodu 3m. Rozhodli jsme se ale navrhnout vývod vyšší, a to z důvodu lepšího rozptylu. Nejpodstatnější jsou ale samozřejmě emise, které z vývodu kogenerace vycházejí a ty budou podléhat přísnému měření.

Co se s provozem stane v případě výpadku proudu a poruchy (blackoutu)?

Při výpadku proudu může být PTR technologie alternativně poháněna energií z kogenerace. Pokud by k tomu nedošlo, nechají se naplněné palivové články prostě vychladnout a celý proces se zastaví. Článek je koncipován tak, aby se tlak samovolně vyrovnal, proto nehrozí žádné nebezpečí.

Jedná se tedy v případě technologie PTR o pyrolýzu?

Protože v případě technologie Pomalého Termického Rozkladu dochází k ohřevu organických látek za absolutního nepřístupu vzduchu, dochází zde opravdu  k redukčnímu prostředí a k suché destilaci, čímž se technologie jako taková velice přibližuje pyrolýze za nízké teploty. Co ji tedy od ní odlišuje? Při pyrolytických dějích probíhají procesy suché destilace samovolně a mají určitou dynamiku a rychlost. Při PTR je tento proces zadržován a zpomalován řízeným přístupem tepla, takže k dynamickému samovolnému pyrolytickému procesu nedojde. PTR proces je daleko pomalejší, což znamená vyšší účinnost, než které dosáhne samostatná pyrolýza. V pyrolytických technologiích jde především o rotační bubny zahřívané plynem, kde vznikají zplodiny CO a CO2, což snižuje účinnost a zpomaluje kogeneraci.

Retardace termického rozkladu je českým vynálezem a technologie je patentována českými vědci. Z tohoto pohledu není podobná žádnému z vyvinutých asi 300 pyrolytických technologií, které se testují ve světě.
Toto technické a technologické zabrždění suché destilace vede mimo jiné k vyšší účinnosti a rozkladu, než u pyrolyzního procesu a přináší podstatný výsledek: pozitivní energetickou a ekonomickou bilanci. Tímto PTR odstraňuje také hlavní funkční problém pyrolýzy, kterým je spotřeba velkého množství energie. U PTR k takové spotřebě nedochází a proces vyprodukuje více energie, než kolik jí spotřebuje.

Dobře, ale evropská směrnice z roku 2000 považuje pyrolýzu za spalovnu, ne?

V předchozí otázce jsme vysvětlovali, v čem má PTR technologie podobné znaky s pyrolýzou a v čem se liší. Tato technologie není zatím legislativně zařazena. Ale dejme tomu, že bude považována úřady za zvláštní typ pyrolýzy. Zmíněná směrnice však neznamená, že pyrolýza je spalovna, ale že schvalovací proces se podobá procesu povolení spalovny. To znamená, že je tento proces přísný. A to je dobře. Investoři jsou připraveni projít tímto procesem a dokázat úřadům a veřejnosti, že se jedná o mimořádnou a novou technologii, která životnímu prostředím pomáhá.

Ohrožuje technologie v Hrbovicích  vznikající rekreační zónu u jezera?

Je třeba, abychom byli v této záležitosti realističtí. Podle územního plánu je lokalita v Hrbovicích určena jako produkční území pro průmyslovou činnost a ekonomický rozvoj. Je to dáno skutečností, že poblíž je dálnice, skládka a elektrárna. Nejbližší obydlí se nachází 800m od této lokality. Provedené biologické hodnocení v lokalitě nezaznamenalo žádné zvláště chráněné druhy živočichů nebo rostlin. Na místo budoucí instalace technologie není z žádného obytného ani rekreačního místa vidět. A z míst, z nichž na ni vidět bude, jako je třeba D8, tak malá hala na ploše cca 3000m2 a výšce cca 7m, umíštěná vedle průmyslového areálu Palivového kombinátu, nikoho esteticky rušit nebude. Technologie PTR neprodukuje žádný zápach a podlimitní emise z kogenerace na úrovni spalovacích motorů nákladních automobilů jsou v přilehlém okolí, obzvláště v okolí D8, zanedbatelné. Otázkou je, kde jinde by průmyslové a ekologické projekty měly vznikat?

Proč do tohoto projektu investoři jdou?

Protože si ověřili, že technologie PTR je progresivní a ekologická a nabízí řešení ke zpracování odpadů pro náš těžce zatížený kraj. Jde o technologii, která z odpadu beze zbytku vytvoří v tomto případě produkty, které se dají dále využít. Technologie má budoucnost, protože je malá, relativně levná a až na výfuk z kogenerace nevytváří žádné emise.

Jde o technologii, která byla vyvinuta bez dotací. Na rozdíl od spaloven nepotřebuje provoz PTR ani žádné dotace z veřejných rozpočtů, takže šetří peníze nás všech – daňových poplatníků.

Technologie PTR je ekologickým řešením likvidace odpadů, jejich přeměnou na produkty dále energeticky využitelné. V tom vidíme její budoucnost. Touto technologií bude možné likvidovat třeba i komunální odpad, kaly z ČOV, nebezpečné odpady atd. (to ale není případ projektu v Hrbovicích). Již nyní se připravuje instalace PTR technologie ve Finsku a v Německu.

Mimochodem dnes velmi zelené Německo, ve kterém bylo v poslední době postaveno mnoho  skutečných spaloven, dnes stojí před otázkou, jak naplnit kapacity těchto spaloven. Takže obavy, že se k nám bude vozit na likvidaci odpad z Německa, jsou zcela mimo realitu.

Co by se stalo kdyby se při provozu neplnily emisní limity a podmínky povolení?

Odpověď na tuto otázku je jednoduchá: Jsme stále právní stát, i když to tak někdy nevypadá. Platí zákony, vyhlášky a nařízení. Pokud státní orgány a nezávislé orgány jako ČIŽP najdou závažná pochybení při provozu PTR technologie v Hrbovicích, tak bude provoz zastaven, a to buď dočasně anebo navždy. Toto je jasná ochrana lidí žijících v okolí. Investoři nemají s tímto rizikem problém, protože jsou naprosto přesvědčeni, že technologie je v pořádku a je ekologická, a tudíž je toto riziko nulové. Investoři by neriskovali své peníze a pověst v projektu, který by byl pochybný a ohrožoval by lidi a připravil je o peníze. Protože investoři jsou lokální patrioti žijící v Ústí nad Labem, záleží jim na tom, aby byl projekt úspěšný.

Co se stane, když se projekt neuskuteční?

Pokud se technologie PTR nebude realizovat, problém s odpady nezmizí, protože odpady byly, jsou a budou. A představují obrovský problém do budoucna. PTR alespoň energeticky využije odpad a to s kladnou bilancí, protože se vloží do procesu méně energie, než se z ní vyvede a tím se technologie zaplatí. Zabrání se tak vyšším nákladům na likvidaci odpadů. Druhým řešením pak už jsou jen opravdové spalovny s fluidním nebo plasmovým spalováním, které jsou v ČR potlačovány mocnými průmyslovými skupinami. Plán postavit v ČR 14 velkých spaloven a svážet do nich odpadky se zastavil na faktu, že investice potřebuje dotace v řádech miliard z ČR a EU a peníze chybí. Tyto spalovny se nikdy nezaplatí a může se stát, že budou stejně jako v Německu nevyužité a jejich provoz bude muset být dotován, protože potřebují na pokrytí nákladů 2500-3000 Kč/t odpadu. Další alternativou odpadového hospodářství je pak jeho skládkování, což povede k výraznému nárůstu poplatků za skladování (z 1000 Kč/t na 1500-2000 Kč/t) vzhledem k zaplněnosti skládek. Prudká reakce na instalaci malé technologie PTR je nesrovnatelná s tím, jaké emoce by vznikly při prosazování záměru postavit opravdu velkou spalovnu nebo rozšířit skládku! Oba tyto směry povedou k vyšším cenám za odvoz odpadků, což si v Ústeckém kraji nikdo nepřeje. Pokud nedostanou nové ekologické a nenáročné technologie bez dotací jako PTR šanci na rozvoj (samozřejmě za přísné environmentální kontroly), jsme všichni odsouzeni k placení vyšších poplatků za likvidaci odpadků. Toto není demagogie, ale fakt. Je třeba mít tuto věc na paměti.

Co si investoři v souvislosti s projednáváním EIA přejí?

Investoři si přejí racionální a kultivovanou diskusi na základě pádných a podložených informací a jsou připraveni otevřeně spolupracovat s veřejností.